Vršovice

Vršovice č.p. 74, 440 04 Louny, tel. 415 676 120
Anketa
Celkem: 0

Vršovice

Autor Kroniky české Václav Hájek z Libočan má Vršovice u Loun za místo původu rodu Vršovců. I když Hájkova domněnka nemá oporu v pramenech, je jisté, že rodový majetek příslušníků tohoto rodu byl ve 12. a 13.století značný a na velikém území mezi Prahou, Litoměřicemi, Louny a Žatcem. Svědčí o tom i značná obliba zdejší šlechty v erbovním znamení sekery, která byla podle tradice dána Vršovcům do znaku knížetem Bedřichem.

První zmínka o obci v historických písemných pramenech je z roku 1268. Tehdy král Přemysl Otakar II. postoupil pražskému biskupovi Janovi III. z Dražic ves Vršovice, před tím za trest odňatou vladykovi Něprovi Borutici. Téměř sto let byly Vršovice majetkem pražského biskupství. V roce 1331 Jan IV. z Dražic prodal Vršovice Zdeslavovi z Kyšic.

Do Bílé hory se zde vystřídalo několik vlastníků - 1367 Jan Koryto z Vršovic, jeho vnuk Jan, před rokem 1383 bratři Jan a Přech, 1389 Aleš ze Slavětína, 1396 Rydkéř z Polenska. V roce 1419 je ve Vršovicích poprvé připomínána tvrz. Potomci Rydkéře z Polenska vlastnili vršovické panství až do roku 1474. Pak tu byli Kolovratové, kteří prodali Vršovice Ofce z Miloňovic. V roce 1517 se do držení vsi dostal Václav Sokol z Mor. Jeho potomci zde byli vrchností až do roku 1589, kdy Jan mladší Sokol prodal vršovickou tvrz se dvorem a s příslušenstvím Jakubovi Zákosteleckému z Bílejova. Od něj v roce 1615 získal statek Prokop Dvořecký z Olbramovic. Jako účastník stavovského povstání v letech 1618 – 1620 byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Konfiskovaný majetek koupili v roce 1622 bratři Volf Ilburk a Vilém z Vřesovic. Po Volfově smrti musel jeho bratr Vilém pro dluhy prodat Vršovice Kateřině Benigně z Lobkowicz, manželce Viléma z Lobkowicz na Bílině. Ta věnovala Vršovice svému vnukovi Adamovi z Pappenheimu, který v roce 1647 zahynul v souboji a jeho vdova prodala statek v roce 1663 Sylvii Kateřině z Caretto-Millesimo, manželce Leopolda Viléma markraběte z Badenu (1626 - 1671). Dalším vlastníkem byl toho syn Leopold, který zemřel svobodný. Vše dědil Ludvík Vilém Jiří z Badenu (1702 - 1761), který se v roce 1721 oženil s Marií Annou hraběnkou ze Schwarzenbergu (1706 - 1755). Jeho nástupcem se stal mladší bratr August Vilém Jiří, který zemřel bezdětný v roce 1771 a veškerý majetek dědila Alžběta Augusta, dcera Ludvíka Viléma Jiřího Bádenského. Ta přenechala svá panství strýci Janovi knížeti ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové byli vrchností ve Vršovicích až do roku 1850.