Historie, současnost

Knihu vydanou u příležitosti oslav výročí obce Vršovice je možné zakoupit na obecním úřadě ve Vršovicích. Cena knihy je 250,- Kč.

Historie

Autor Kroniky české Václav Hájek z Libočan má Vršovice u Loun za místo původu rodu Vršovců. I když Hájkova domněnka nemá oporu v pramenech, je jisté, že rodový majetek příslušníků tohoto rodu byl ve 12. a 13.století značný a na velikém území mezi Prahou, Litoměřicemi, Louny a Žatcem. Svědčí o tom i značná obliba zdejší šlechty v erbovním znamení sekery, která byla podle tradice dána Vršovcům do znaku knížetem Bedřichem.

První zmínka o obci v historických písemných pramenech je z roku 1268. Tehdy král Přemysl Otakar II. postoupil pražskému biskupovi Janovi III. z Dražic ves Vršovice, před tím za trest odňatou vladykovi Něprovi Borutici. Téměř sto let byly Vršovice majetkem pražského biskupství. V roce 1331 Jan IV. z Dražic prodal Vršovice Zdeslavovi z Kyšic.

Do Bílé hory se zde vystřídalo několik vlastníků - 1367 Jan Koryto z Vršovic, jeho vnuk Jan, před rokem 1383 bratři Jan a Přech, 1389 Aleš ze Slavětína, 1396 Rydkéř z Polenska. V roce 1419 je ve Vršovicích poprvé připomínána tvrz. Potomci Rydkéře z Polenska vlastnili vršovické panství až do roku 1474. Pak tu byli Kolovratové, kteří prodali Vršovice Ofce z Miloňovic. V roce 1517 se do držení vsi dostal Václav Sokol z Mor. Jeho potomci zde byli vrchností až do roku 1589, kdy Jan mladší Sokol prodal vršovickou tvrz se dvorem a s příslušenstvím Jakubovi Zákosteleckému z Bílejova. Od něj v roce 1615 získal statek Prokop Dvořecký z Olbramovic. Jako účastník stavovského povstání v letech 1618 – 1620 byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Konfiskovaný majetek koupili v roce 1622 bratři Volf Ilburk a Vilém z Vřesovic. Po Volfově smrti musel jeho bratr Vilém pro dluhy prodat Vršovice Kateřině Benigně z Lobkowicz, manželce Viléma z Lobkowicz na Bílině. Ta věnovala Vršovice svému vnukovi Adamovi z Pappenheimu, který v roce 1647 zahynul v souboji a jeho vdova prodala statek v roce 1663 Sylvii Kateřině z Caretto-Millesimo, manželce Leopolda Viléma markraběte z Badenu (1626 - 1671). Dalším vlastníkem byl toho syn Leopold, který zemřel svobodný. Vše dědil Ludvík Vilém Jiří z Badenu (1702 - 1761), který se v roce 1721 oženil s Marií Annou hraběnkou ze Schwarzenbergu (1706 - 1755). Jeho nástupcem se stal mladší bratr August Vilém Jiří, který zemřel bezdětný v roce 1771 a veškerý majetek dědila Alžběta Augusta, dcera Ludvíka Viléma Jiřího Bádenského. Ta přenechala svá panství strýci Janovi knížeti ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové byli vrchností ve Vršovicích až do roku 1850.

Pomník padlých v I. a II. světové válce

1. Světová válka naše spoluobčany zastihla nepřipravené a dezorientované. I když je to strašné, byly to zrovna naše regimenty 8. a 9. armádního sboru pražského a litoměřického, které byly mezi prvními, jenž odjely do Srbska.Náš okres patřil k 92. pěšímu pluku s bílými výložkami na límci kabátů, které brzy okrvavěly na frontě u Dávy a Driny.

Zprávy o úspěších na frontě zarážely, soukromé zprávy byly velice zabarvené. Vůdcové lidu se opatrně stulili do krytů a nechali národ na holičkách.To donutilo obyvatele bojovat proti válce každý sám za sebe vlastními prostředky.

Brzy však zmizely z obchodů nepotřebné věci a všechno se zdražilo a ani naše obec nebyla výjimkou. Moto tehdejších obchodníků bylo "kupujte, nebude". Naděje na rychlou válku se rychle rozplynula a válka se protáhla až na 4 roky - tzv. zákopová válka.

V průběhu války začíná být v našich končinách všeho nedostatek, a tak začínají být potraviny na příděl. Našim spoluobčanům zbyly jen pouhé motlitby, které byly vyslyšeny až 28. října 1918. To je jistě krásné, ale tato radost vydržela obyvatelům „pouze jen“ do roku 1939.

Na bolest, kterou nám tato válka přinesla, vzpomíná pomník pro oběti 1. a 2. světové války na naší návsi.

Z naší obce padli v 1. světové válce válce:

• Ervín Blažek
• František Hlinka
• Emil Sýkora
• Emil Somol
• Alois Student
• Josef Těšínský

Z naší obce padli v 2. světové válce válce:

• Ladislav Maxa

Současnost

Obec Vršovice leží v Ústeckém kraji, v obvodu ORP Louny. Vzdálenost od Loun je cca 3 km severovýchodním směrem, na levém břehu řeky Ohře. Rozloha katastru je 557 ha. Průměrná nadmořská výška je 177 m.n.m. Obec se rozkládá na úpatí Velkého vrchu (303 m.n.m.), na kterém se nachází Národní přírodní památka vyhlášená k ochraně teplomilných druhů hub

Počet obyvatel trvale přihlášených v obci se pohybuje okolo 250. V obci funguje vodovod ve správě SVS a.s. a od roku 2017 kanalizace, která je v majetku obce. Do obce zajíždí městská autobusová doprava z Loun a linková doprava ústeckého kraje. V současné době není v obci prodejna potravin ani pohostinství. Za pomoci místních spolků - Sbor dobrovolných hasičů Vršovice, Myslivecký spolek Bojovec a Vršovci z Vršovic z.s., organizuje obec akce pro děti i dospělé, např. pálení čarodějnic, dětský den, oslavy řeky Ohře, Mikulášskou nadílku, rozsvěcení vánočního stromu či novoroční výšlap na Velký vrch. Pro využití volného času je v obci dětské hřiště a komunitní centrum, kde se mohou scházet různé věkové a zájmové skupiny. Součástí komunitního centra je knihovna. Dále mají občané k dispozici tělocvičnu, která je využívána jak pro sportovní, tak i kulturní činnost.

V katastru obce se nachází i malá vodní elektrárna s funkční Kaplanovou turbínou, vybudovaná na místě starého mlýna v roce 1913 a jezu dlouhém 72 m.  
V roce 2018 oslavila obec 750 let od první písemní zmínky o obci. U této příležitosti byla vydána kniha o obci nebo zasazena lípa u starého hřbitova.